Boty dělají buldočka

Učinil jsem zásadní objev! Víte, že boty nikdy nebyly moje oblíbené. Nevadily mi, chodit v nich umím, ale že bych je nějak miloval, to se říct nedalo. Až do našeho výletu do Českého Krumlova.

Občas trošku tahám zadní nožky, takže se obzvlášť na betonu stává, že si odřu drápy až moc a to pak bolí. Takže dostávám preventivní botky, jelikož odřít boty je jedno a bolí to jen Zrádňasovu peněženku, jelikož jsem za zimu prošoupal už třetí pár!

V Krumlově je ale podlaha jako ze středověkého filmu, kámen vedle kamene, a když začalo pršet, začaly mi tlapky ujíždět do všech stran. Abych si zase nehnul se zády, navlíkli mi ti dva v postranní uličce moje frajerské fialové samochodky a pak se, panečku, začaly dít věci!

VŠICHNI si mě začali všímat! Ne že by to nebylo tím, že jsem krásnej už od přírody, ale boty mi očividně dodaly na roztomilosti a byly pro všechny místní i cizince skvělým prvotním tématem k hovoru. A to se nám líbilo. Dvojnožci potkali samé super lidi a mě podrbalo snad celé město.

Všichni si mě fotili, hladili i točili na kameru. A hlavně všichni se mnou navazovali oční kontakt a chodili si mě pohladit jako toho pejska na Karlově mostě, co nosí štěstí. Lidičky, já byl jako v nebi!

Obzvlášť jsem si oblíbil všechny asijské turisty, kteří ze mě byli úplně unešení a vtipně na mě mluvili, až jsem skákal jako žabák. Domů jsem jel ohmatanej jako klika od pracáku, unavenej a celej šťastnej.

Dvojnožci výlet hodnotili taky pozitivně a prohlásili, že do Krumlova pojedeme brzy znovu, protože než jsme stihli rozdat buldočí lásku všem lidem, obchody stihly zavřít, slunce zajít a jediná společná fotka, co máme, je rozmazaná jak kdyby měl foťák stejné dioptrie jako naše Hydra.

Ale výlet to byl nejlepší a já jsem si dneska preventivně objednal nové boty, abych byl připraven na další švihácký výlet, na který rozhodně pojedu ve svých nových teniskách!