Tokki a Chorvatsko #2

Jsem velmi zaneprázdněný, ale za to velmi odpočatý. Tenhle výlet se jim vážně povedl a vypadá to, že tu ještě nějaký čas pobudeme, takže mám ještě spoustu času na přímořské aktivity.

Momentálně mě nejvíc baví sbírání hmyzu, nevěřili byste kolik toho tady je. Velká sarančata, velký mravenci, velký pavouci velký všechno.

Pánice sice řve jako drak, když mě vidí jak lovím saranče nebo cikádu, ale já si to užívám a připadám si jako hezčí Indiana Jones. Pánice mi říká, že jsem prasátko, ale ona tomu nerozumí.

Místo aby lovila na pláži motýla (jako já) se neustále prohrabuje v kamínkách na pláži a něco hledá. Něco velikosti hrášku co vypadá jako všechny ostatní kamínky, ale vždycky radostně zvolá:,, Jéé další mušle“ a odloží si jí na velký kámen vedle ručníku. Já se čas od času jdu podívat kolik tam toho má a pak jí to čumákem poschazuji a tlapkama rozmetám kolem, když má takovou radost z toho hledání. Za to mi vždy vynadá a pak mě vezme do náruče a namočí mě do moře hydra jedna, ale mě je to fuk stejně jí to rozmetám znova.

Taky jsem na pláži našel sépiovou kost, a pánice mi dovolila ji sežrat. První věc v životě co jsem našel venku a mohl jí legálně slupnout. Prý nějaký vápník, ale mě je vápník fuk já jsem Tokkiana Jones a umím přežít v přírodě a sépie mi chutnala moc a moc.