Tady se bude krvácet

Kluk dostal k Vánocům sadu na holení. Na tom by asi nebylo nic až tak zvláštního, snad jen krom toho, že to byl od Hydry malý rýpanec k tomu, aby se holil dřív, než se jeho hladká bílá tvář změní v pořádně ježaté kiwi. Tuhle párdenní transformaci pánice vždy hodnotí slovy: „Vypadáš jako bezdomovec.“ A dřív, než mu do prázdné misky od oříšků na stole začne provokativně nosit drobné, to jde kluk oškrábat do koupelny za hlasitých vzdechů a funění, jaký má těžký život.

Stejně jako plno dalších informací mezi řádky, podprahových sdělení a telepatických vysílání kluk tyhle signály vůbec nepřijímá, co víc, úplně bezelstně je ignoruje. Hydra totiž zapomíná, že tohle dorozumívání funguje jen mezi náma a s klukem se to úplně míjí účinkem.

Co se ale účinkem neminulo, byl obrovský kamencový kvádr, který k tomu holení dostal. Holka mu totiž koupila na holení břitvu a k šoku celé rodiny to i nadále považovala za skvělý nápad – i za předpokladu, že bude tenhle nástroj držet Zrádňas ve svých neohrabaných rukách.

„Ježišikriste,“ pravil děda, když viděl tenhle nástroj ze středověku, kterým se kdysi pravidelně také musel holit, jelikož buď tohle, nebo nic, a prohlásil: „Vždyť strojkem je to jednodušší.“ No, jednodušší možná jo, ale třeba holka chce, aby to vzal s celou horní vrstvou kůže a vousů se zbavil nadobro, nebo moc kouká na Sweenyho Todda a dala klukovi do rukou definitivní řešení.

A tohle strojkem s ochrannou klíckou přes břity prostě nedáš. Jedno bylo jasné – doma se bude krvácet ve velkém!

To jsem ale netušil, že historicky jako první použiju Zrádňasův chlapácký kamencový zastavovač zrovna já! Šli jsme s klukem na venčení a o obrubník mi sjela packa přímo do ostrého štěrku, který se teď všude válí. Jako na potvoru jsem neměl botičky, jelikož mě kluk vzal jen na rychločůr.

To ale pánici zajímat nebude a oba už jsme v hlavě slyšeli Hydřin hlas: „Už třicetkrát jsem řekla, že se mu teď musí ven dávat botičky… sůl… štěrk… bla… jako bych to neříkala… bla bla… teď se mu to zanítí… krev všude… infekce… desinfekce… uříznutá noha… můžeš za to ty… nikdy mě nikdo neposlouchá… ponožky… hlídej si ho… budeš si to kontrolovat… tady to máte!“

No, teklo to dost! Kluk bleskově vytíral krvavou předsíň, jelikož naše pánice je jako žralok a kapku krve cítí až do pokoje a my jsme nechtěli, aby pojala podezření a nepřišla se za námi kouknout. Já jsem mezitím způsobně stál na kamencovém kvádru ve vaně a zastavoval jsem krvácení ze všech sil, protože mi kluk slíbil jedno celé kuřecí prsíčko z jeho večeře, když se to neprovalí a oba unikneme Hydřiné přednášce.

Povedlo se! Kamenec opravdu funguje. Škoda, že první pořezanej jsem byl já, ale jen proto, že Zrádňas tu břitvu ještě nezkoušel. Moje packa se provalila až večer, když Hydra přistihla kluka, jak se mnou spiklenecky po tmě sedí v pracovně na zemi a krmí mě malinkýma kostičkama kuřete ze svého talíře. Musel kápnout božskou, protože říct, že mu to prsíčko nechutnalo, by znamenalo smrt stokrát bolestivější než tupou břitvou.