Líný i pózovat

Mám líný den, což se stává poměrně často, ale dnes je extra líný den. Jelikož je za prvé pátek a za druhé jsem pánici hned ráno zabral polštář a nahrnul si ho na její noční stolek a pak jsem toto místo prohlásil za své celodenní působiště. Tak se tu povaluji a rozjímám nad tím co bych dělal, kdybych nebyl tak líný. Pánice otravuje s foťákem, ale já jsem líný i na pózování, dokonce jsem líný i otevřít pořádně oči a tak je tohle prý nejlepší fotografie. Dle mého přesně vystihuje mé dnešní rozpoložení.

A teď proč jsem tak líný. Jelikož je pánice pěknej kaziplán. Každý den ráno odtáhne i s klukem někam neznámo kam a já mám celý byt pro sebe.

A tak ho rekonstruuji, včera jsem například upravoval žužláním žehlící prkno (bílý potah je OUT, nažloutlá přírodní barva slin je přeci mnohem modernější), předevčírem jsem vylepšoval kolečko od vysavače a ještě předtím jsem pánici designoval úchytky u skříně (s otisky po zubech vypadají přece mnohem lépe, no řekněte) A dnes jsem se chystal na tu velkou krabici v předsíni, ale pánice ZŮSTALA DOMA, protože prý: „Dnes pracuji z domova Tokkinku.“ Tak to mám teda radost ty hydro jedna domácí.

A tak jsem dnešní rekonstrukci musel odložit, ale pěkně mě to štve – chtěl jsem mít do konce týdne vše hotovo. Ale když je tu ona, tak se nemůžu na práci soustředit, jelikož mě od ní každou chvíli odhání nebo na mě řve a jistě chápete, že v takovém prostředí se prostě pracovat nedá.

Takže na ně prdím (doslova) moje snaha a geniální vkus zůstane dnes nevyužit a já hodlám proválet celý den a ani ven mě nedostanou. Packu na to!