Když neposloucháš, nevíš…

Naše bláznivé příhody samozřejmě nezastavily ani vánoční přípravy, ani šílenství kolem mých knih, a tak se mezitím stihlo udát mnoho věcí. Jednou z nich je to, že holka už tři týdny nemluví o ničem jiném než o malé sošce buldočka sedícího pod malou stříškou, který vypadá prý jako vánoční buldoček v Betlémě a Hydra ho nutně potřebuje jako součást vánoční výzdoby.

Tuhle zpropadenou věc ale viděla jen jednou, kdesi v internetové reklamě pochybného původu, a ani nebylo jisté, zda se nejedná o AI výplod, kterým se holka nechala zmást, jelikož ve tři ráno, když doháníte resty, není váš mozek zrovna bystrý. A tak už se tři týdny nesou v domácím éteru vzlyky, jak ho holka bezúspěšně hledá po všech čertech internetech a jak je nešťastná, že ten BULDOČÍ PŘÍSTŘEŠEK nemá.

Zrádňasův mozek je ovšem naprosté nekonečné mystérium a i přesto, že holka tu neexistující věc popsala tak 58 797krát a tak detailně, že kdybych měl nástroje, dokázal bych jí ten buldočí přístřešek vyrobit vlastníma packama, v jeho mozku tyhle informace nezanechaly žádnou stopu.

A tak si mě vzal před pár dny v noci na klín, protože Hydra usnula na gauči a já jsem se jí zamotával do vlasů jako netopýr, abych ji prý nevzbudil. Měl strach, protože by nemohl potají užírat perníčky z krabice. Tak jsme vzali perníčky k počítači a kluk mi říká: „Měli bysme páničce sehnat toho buldočka na památku na tyhle Vánoce, kdy jsi napsal knihu, Tokki.“

Podíval jsem se na něj úplně nevěřícně. „Teda Zrádňas, ty jdeš do sebe,“ myslel jsem si v duchu a jemným pokyvováním jsem snad poprvé v životě naprosto souhlasil s jeho záměrem.

Až do chvíle, kdy si oklepal ruce od cukrové polevy a napsal do vyhledávače „BULDOČÍ PŘÍVĚSEK“. Na monitoru se začaly objevovat přívěsky s buldočkem roztodivných tvarů a využití. Znovu jsem se na něj koukl, tentokrát ještě víc nevěřícně, jestli si jako dělá prdel nebo to myslí vážně.

A když jsem viděl jeho bezelstný pohled, vybírající nejvhodnější buldočí přívěsek místo přístřešku, začal jsem se s ním pomalu v duchu loučit, protože bylo jasné, že až Hydra dostane deformovanou dřevěnou buldočí siluetu na klíče se slovy: „Sehnali jsme ti toho tvého buldočka“, bude Zrádňas buď vystěhovanej, nebo mrtvej, podle toho, jaký bude mít ten den postřeh.

Vrtěním a nesouhlasným mručením jsem se mu snažil naznačit, že to, co právě dělá, ohrožuje jeho život a že tohle fakt nedopadne dobře. Ale on se dál prohraboval přívěsky všech možných druhů a v záložkách nechával ty nejhnusnější varianty s tím, že „toto možná“. Toto možná bude důvod tvýho úmrtí, myslel jsem si v duchu, když jsem ty parodie na krásného buldočka, jako jsem já, viděl.

Po dvou hodinách nekonečného hledání se jako vítěz stále jevil kus dřeva houpající se na kroužku na klíče. Na tyhle Vánoce Hydra opravdu nezapomene a možná jí k tomu pod stromek můžeme rovnou dát poukaz na pár terapií, aby ten zážitek nějak zpracovala.

Pak se ale ukázalo, že vesmír má se Zrádňasem ještě nějaké plány a skrz mocný internetový algoritmus mu ukázal reklamu na www.olivie.cz, kde byl ten nejroztomilejší buldočí přívěsek, jaký jsem za poslední dvě a půl hodiny viděl.

„Ber to! Mocná packo, ber to hned! Hlavně už nepřemýšlej nad tamtou dřevěnou zrůdností!“ Posílal jsem klukovi telepatické informace a štěknul jsem, abych potvrdil, že tohle sice není přístřešek, ale přívěsek je to rozhodně krásnej a s tímhle to kluk uhraje na pána jako nic.

Kluk váhal jen pár minut a se slovy: „To je osud, ještě mají 30 % slevu a dokonce mají i hydří zelenou se stříbrnou, správní Zmijozelští, to se jí bude líbit!“ si zajistil pár let života navíc.