Tokki a první článek

Dnes je prý soBOTA, ale já mám na boty přísný zákaz se jen podívat (kromě páníčkovo pantoflí, ale to je tajný…) a tak jsem vytáhl ty dva lidi na Vyšehrad. A řeknu vám ten kůň asi nebyl v pořádku, jelikož je to teda příšerně vysoko. Ještě, že já mám své záchranné lano a mohl jsem v klidu vyplazovat jazyk na kolemjdoucí. K některým bych si doběhl i pro podrbání, ale to mě ta moje zatrolená panička nenechá, to je samé ,,Tokki nesmíš“ a ,,Tokki fuj“ a tak na to prdím. Je lepší s ní být zadobře, protože pak vytáhne kousek sušeného masíčka a strčí mi ho až do pusy-mňam. Ale občas se schválně se zastavuji a nechávám se přemlouvat, abych šel. Už musím jen vypilovat jak často můžu zastavovat, jelikož, když to přeženu, tak se naštve a nepřemlouvá mě, ale táhne mě na vodítku jak osla a já pak teda jdu, protože ta potupa chápete.. takhle na veřejnosti a ani to masíčko mi pak už nedá hydra jedna.