Tiskařské story
Myslel jsem, že napsat knihu bude to nejtěžší na procesu stát se slavným buldočím autorem. To jsem ale ještě neměl tu čest s tiskem! Mocná packo, to je vám odvětví něco jako astrofyzika a astrální cestování dohromady.
Myslel jsem, že napsat knihu bude to nejtěžší na procesu stát se slavným buldočím autorem. To jsem ale ještě neměl tu čest s tiskem! Mocná packo, to je vám odvětví něco jako astrofyzika a astrální cestování dohromady.
Minulý víkend jsme celý strávili laděním textů a hlavně titulky knihy. Doplňovali jsme poslední detaily a zarovnávali na milimetry, aby bylo všechno ťip ťop. V pondělí ráno jsme jeli do tiskárny pro hotový výsledek, jelikož pánice nehodlala moje vzácné tisky svěřit komukoliv do rukou.
Tak jsme jeli, ve sněhu, mrazu a chumelenici jako blázni. Abychom v tiskárně dostali titulku, které chyběl symbol mojí buldočí hlavičky. Věřili byste tomu?! My ne, a nevěřícně na to zírali doslova všichni, protože se nepodařilo zjistit, jak se to mohlo stát! Za pět let prý nikdo nic takového neviděl, prostě program odstranil jeden obrázek z naší obálky knihy.
Kdyby se to stalo na celém nákladu, Hydru už by vezli do Bohnic. Nicméně nám tenhle problém udělal čáru přes rozpočet, další ztracený den a alternativní plán na tisk. Což v praxi znamenalo dojet domů a poslat vše znovu s tím, že se nejprve bude tisknout a vázat vnitřek knihy a až poté desky.
Postup celkem nestandardní, nicméně holka v panice, že se knihy nestihnou poslat včas, byla schopná nabídnout, že je půjde i sama vázat, jen aby to bylo. Kluk jen zahlásil, že nikdy nemůžeme mít nic v klidu, nasedl do auta a fičeli jsme domů.
Tam se zjistilo, že při nás asi stáli všichni svatí buldočí, jelikož v textovém dokumentu se stala nějaká chyba, která doslova rozmetala všechny texty do všech stran. Kdyby se tohle vytisklo, Hydra je ve vězení, jelikož by Zrádňas, vrchní zarovnávač, zemřel pomalou a bolestivou smrtí.
A tak jsme celou noc až do šesti ráno rovnali řádky pěkně jeden po druhém a kontrolovali správné rozdělení slov, které se rozbilo taky. Když jsme vše kolem sedmé posílali, byli jsme na šrot jak banda koledníků na velikonoční pondělí.
I já, protože ti dva celou noc svítili, mlátili pravítkama, přeměřovali každý milimetr fontů a furt řvali: „Ještě tady enter, tady taky špatný, enter, tohle je blbě, enter!“ Slovo enter jsem slyšel tolikrát, že jsem myslel, že u nás přistane vesmírná loď Enterprise. Cvakání klávesnic jsem slyšel ještě dva dny po téhle akci.
Zítra by měly přijít další kontrolní nátisky a říkám vám, že stažené půlky má u nás i chleba v chlebníku…
Nezapomeňte si objednat svůj výtisk, ať má Zrádňas radost, že těch 3509798 enterů ocení co nejvíce očí! https://shop.kawaiipaw.cz/
