Zimní stanování

Přituhuje nezdá se vám? Nebo možná nesdílíte byt s nadšenci do větrání jako já. Někdy si říkám, že bysme mohli bydlet v holobytě nebo v jeskyni, jelikož u nás jsou okna otevřená ať je teplo nebo padají trakaře. Jim je to fuk, protože si leží zahrabaní v peřinách vysoko nad zemí, ale já chudák mám pelech přímo na zemi a ještě raději si lehám vedle postele na koberec (za to mi pánice vždycky nadává a přenáší mě zpět do pelechu – naše obvyklá noční bitva „kdo z koho“).

Teď sice dostal můj pelech i provizorní stříšku (prý „něco jako boudička“) Nevím co je boudička, ale schovka je to perfektní. I tak mi tam profukuje a nedávno jsem se k pánici v noci narval pod peřinu celý studený. Holka se během vteřiny trhnutím probudila a vynadala mi, že studím a co tam lezu. Pak mě ale politovala a nechala mě spát v posteli (to běžně nedělám, přes noc spím ve svém, jelikož se s nima nehodlám mačkat).

A tak druhý den pánice zasedla k té věci, která dělá hrozný randál, ale i tak si jdu vždy lenout přímo pod stůl na kterém stojí a něco tam kutila. Ani nevím jak dlouho to trvalo, jelikož při této aktivitě s ní nikdy není žádná hra a tak raději spím.

Vzbudilo mne až nadšené volání: ,,Hotovooo“, když pánice klečela na posteli s hlavou dolů do malého prostoru mezi stěnou a postelí, kde se nachází moje ložnice. Hned jsem to běžel omrknout. Pánice zrovna instalovala velký kus látky, který si můžu různě přerovnávat ze strany na stranu (abych neležel přímo na koberci) a můžu si vlézt i pod něj, jelikož je uchycený pod matrací postele a mám tak vlastně i svůj soukromý stan.

Navíc jsem ke stanu dostal i krásnou peřinu, kterou už nedám z tlapek. Je pod ní teplíčko a válím se pod ní ve dne v noci. Pánice mě pečlivě přikrývá, abych nenastydnul a to se mi líbí, takový servis. Barevně jsem opět sladěný jak už u nás bývá dobrým zvykem – holka má prostě vkus (na látky i na členy domácnosti).